líná devítka

15.9.2013

Světlo

Název článku je jednoduchý, přímočarý a dostatečně osvětluje, o čem si budeme povídat. Fotografie je kresba světlem, a my fotografové nesnímáme žádné objekty, ale jen světlo od nich odražené. Možná že fotografie souvisí i s expozicí, histogramem a sofistikovanými výpočty, které probíhají uvnitř těch nadupaných fotografických mašinek, ale základem je porozumět světlu.

Na následujícím obrázku z filmu Dívka z perlou, na otázku, kde se v té bedně vzal obrázek, říká holandský malíř Jan Vermeer: "Je to obrázek nakreslený světlem." Ona bedna je pramáti všech fotoaparátů Camera obscura (dírková komora), kterou používali malíři jako pomůcku při kreslení (Pár století ještě trvalo než se promítaný obrázek, podařilo trvale zachytit.). Camera obscura se v principu nalézá v deskových přístrojích z 19. století i v nejmodernější digitální zrcadlovce. A veškerá technika slouží jen k zobrazení a zachycení světla.

Film Dívka z perlou, který je o tom, jak vznikal jeden z nejznámějších obrazů, má minimum děje, ale je zde spousta nádherných záběrů, které by sami o sobě byli krásnými obrazy či fotografiemi. Vidíme zde jak malíři v té době (17.stol.) pracovali v ateliéru, míchali barvy a jak pracovali se světlem. V portrétech se používala technika šerosvitu, kdy obličej byl jasně osvětlený světlem od okna (čím bylo okno špinavější tím bylo světlo měkčí:-)). V ostatních částech obrazu světlo ubývá plynule k okrajům. Hlavní pozornost diváka tak přitahuje obličej portrétované osoby a světlo vytváří v obraze dramatický kontrast. Na dalším obrázku vidíme, jak malíř hledá správné světlo, pro portrét dívky.

Z předchozího vyplývá, že světlo vytváří atmosféru, prostorovost, může zdůraznit důležité prvky naší fotografie. Je jen na nás, zda pro svůj objekt použijeme vhodné světlo, ať již se jedná o portrét, krajinu, zátiší… Skvělé téma z mizerným světlem, znamená mizernou fotografii. Proto též známý pozdrav fotografů zní „Dobré světlo!“. Nelze však říci, že některé světlo je špatné. Pro konkrétní objekt však může být některé světlo lepší než jiné a na takové světlo si musíme v krajině počkat a v ateliéru si takové můžeme vytvořit.

Dál se jako fotograf – krajinář zabývám přirozeným světlem (jak říká R. Vano nikdo zatím nic lepšího než je světlo boží nevymyslel). Světlo dle kvality může být měkké nebo tvrdé a samozřejmě spousta jemných nuancí mezi tím.

„Přirozené světlo, jeho nálady a variace jsou nekonečné a nevyčerpatelné.“ – Edward Weston

Tvrdé světlo v exteriéru je přímé sluneční světlo. Měkké je světlo při zatažené obloze, kdy mraky působí jako obrovský softbox, který světlo rozptyluje. Tvrdé světlo vytváří ostře ohraničené stíny, které vrhají osvětlené předměty. Naproti tomu měkké světlo tvoří stíny jemné, měkce ohraničené, v krajním případě stíny úplně mizí.

Tvrdé světlo podpořené záměrnou vinětací.

Měkké světlo, vlevo krajina v mlze a vpravo makrofotografie v mírném dešti.

Velmi důležitý je směr světla, odkud dopadá na naše objekty. Mezi spoustou lidí stále koluje nepochopitelná poučka „Foť se sluncem v zádech“, přitom přímé tvrdé světlo je ve většině případů ta nejhorší varianta. Daleko zajímavější je světlo boční, které je plastičtější. Zajímavé snímky pořídíme též v protisvětle, které je ovšem náročnější na kvalitu techniky a na korigování expozice oproti automatikou nastaveným hodnotám.

Protisvětlo vytváří v pozadí siluetu hory Říp, v popředí prozařuje trávu..

Protisvětlo krásně prozářilo žluté lístky.

V krajinné scenérii tvrdé boční světlo vytváří prostorovost (plasticitu), dramatičnost. Zvláště pak světlo nízko položené po východu či před západem slunce. Proto většina krajinářů miluje ranní a večerní světlo. Pokud fotografujeme portrét jemné dívky naopak budeme přivolávat mraky na oblohu, protože měkké světlo jí bude slušet nejlépe. Nechceme přece mít zdůrazněnou každou drobnou vadu v pleti a to i přesto, že vaše modelka je zcela jistě dokonalá.

Večerní světlo v Kolíně nad Labem.

Závěrem článku asi právem očekáváte, nějakou definitivní poučku, jakže to s tím světlem vlastně je. Jenže o světle se toho dá napsat tolik, jako o lásce a stejně zůstanou mnohá tajemství skrytá a nerozřešená. Stejně nastane mnoho situací, kdy se mi světlo do mé fotky netrefí. Učit se porozumět světlu je cesta, která nekončí, ale učit se vnímat světlo a využívat ho ve prospěch svých fotografií je důležitější než znát parametry všech vyráběných objektivů k vaší zrcadlovce. Variací světla je nekonečně mnoho, a tak je hledání správného světla nádherné dobrodružství. Závěrem všem fotografům přeju „Dobré světlo:-)“.


design linadevitka.cz

foto do interiéru, blog, fotokurzy - vitkloucek@seznam.cz